KRAKOV

Krakov (polsky Kraków) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsko. Žije zde přibližně 750 tisíc obyvatel, jedná se tedy o druhé největší polské město podle poštu obyvatel. Leží na řece Visle, v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou a Osvětimskou kotlinu.

krakov01

13. července 2018 – Hlavní krakovské náměstí – Pavel Hypš

Nejstarší část města se nachází na opevněném Wawelském návrší. Jednalo se o jedno z nejdůležitějších opevnění kmenového v kmenovém knížectví Vislanů ve Velkomoravské říši. První zmínka o obchodním hradišti Krakov pochází z roku 966, roku 1038 se stává hlavním polským městem. O tuto pozici přichází až v roce 1609, kdy se hlavním městem stává Varšava.

krakov02

9. října 2014 – Hradní areál Wawel – Pavel Hypš

Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. Po Wawelském návrší s hradním areálem je významné také krakovské hlavní náměstí, kde najdeme Mariánský kostel, kostel svatého Vojtěcha, tržnici Sukiennice, radniční věž, pomník Adama Mickiewicze a řadu pamětních desek.

krakov03

8. října 2014 – Náměstí svaté Magdaleny – Pavel Hypš

 V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno město Nová Huť (Nowa Huta). Založeno bylo v roce 1949, spojením tehdejších vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice. Celkově má tedy dnes Krakov 8 čtvrtí, dále rozdělených na 18 městských částí (rozlišených římskými číslicemi).

krakov04

14. července 2018 – Jedním z městských satelitů je malebná obce Tyniec s klášterem Benediktýnů – Pavel Hypš

 Krakov je významnou železniční křižovatkou pro celé Polsko. Hlavní směry do Varšavy a Gdaňsku zajišťují vlaky PKP InterCity, do Vídně pak EuroCity. Stanice Krakov hlavní nádraží se nachází v centru města na ulici Lubicz. Dalším význam nádražím je Krakov Plaszow. Železniční stanici Nová Huť nevyužívají vlaky osobní dopravy, je však významným překladištěm.

krakov05

9. října 2014 – Osobní vlak na krakovském hlavním nádraží – Pavel Hypš

Z roku 1867 je doložen provoz koňských dostavníků, které spojovaly hlavní vlakové nádraží se čtvrtí Kazimierz. Přesné datum vzniku této linky není známo, z uvedeného roku je však dochována nejstarší koncese na provozování živnosti. První návrhy na zřízení koňské tramvaje, tzv. koňky, pocházejí z roku 1871. Po dlouhých jednáních byl provoz zahájen 31. října 1882. První tramvajová linka téměř kopírovala trasu původního dostavníku. Trať byla o rozchodu 900 mm.

krakov07

Vůz koňky na Rynku – Archiv MPK

Druhá linka se objevuje 1. záží 1896. Je vedena z náměstí (Rynek) do krakovského parku (Park Krakowskiego), na konci ulice Karmelickiej. V dalších letech byla provedena postupná elektrifikace první tratě a elektrické tramvaje tu vyjely poprvé slavnostně 16. března 1901.

krakov08

1914 – Dobový snímek s tramvají – web wikipedia.pl

V roce 1902 již byly provozovány tramvajové linky čtyři, s přestupem v centru města na náměstí. Od roku 1912 byla zahájena kompletní rekonstrukce všech tratí, kdy byly rozšířeny na rozchod 1435 mm a všechny ukončeny smyčkami. Rekonstrukce byla dokončena 20. prosince 1913.

krakov09

1916 – Úzkorozchodná tramvaj SW1 u hlavního nádraží – web wikipedia.pl

Během první světové války došlo k výraznému omezení provozu, ještě v roce 1917 je však zprovozněn úsek ke smyčce na Salvátora. Z roku 1926 je doložen provoz šesti linek. Roku 1927 vzniká také první městská autobusová linka. Průběžně docházelo k výstavbě dalších úseku, před vypuknutím druhé světové války jezdilo devět linek. Válka však provoz téměř zastavila, některé tratě byly zdemolovány. Vozový park byl vyměněn za tramvaje německé výroby, jediná trať do Bronowic se dočkává dokončení stavebních prací.

krakov10

30. léta – Tramvajový provoz u Barbakánu – web wikipedia.pl

Po skončení války začalo docházet k postupnému obnovování provozu, v dezolátním stavu však byly všechny mosty přes Vislu. Po několik let tak byla tramvajová síť rozdělena na dvě nezávislé části. První most byl obnoven v roce 1948. Ve stejném roce byl zaveden také noční provoz. V roce 1949 dochází k prodloužení tratě na Lubicz.

krakov11

15. července 2018 - Tramvaje v Muzeu městského inženýrství – Pavel Hypš

K 3. lednu 1953 dochází k likvidaci posledního úzkorozchodného úseku, který se v té době využíval již jen pro manipulační přejezdy. Nové úseky tramvajových tratí neustále přibývají, v dalších letech je síť rozšiřována především v Nové Huti a Podhůří.

krakov12

15. července 2018 – Tramvajový vůz Konstal v Muzeu městského inženýrství – Pavel Hypš

V roce 1978 vzniká tramvajový tunel pod hlavním vlakovým nádraží. V něm je umístěna i zastávka, připomínající spíše stanici podzimní dráhy. Pokračuje i výstavba nových úseků do okrajů města, například do Nových Biezanow.

krakov13

9. října 2014 – Výlukový linka číslo 77 v tunelu pod hlavním nádražím – Pavel Hypš

V roce 1986 byl zrušen noční provoz tramvají. K jeho obnově došlo až 27. září 2012, kdy byly zavedeny zvláštní noční linky 62 a 64. Zajišťují přepravu ve čtyřech nejvytíženějších směrech z centra. Větší podíl přepravených cestujících v noci mají však nadále autobusy.

krakov14

9. října 2014 – Noční linka číslo 62 vyjíždí z centrální přestupní zastávky – Pavel Hypš

Pro dopravní fandy i běžné turisty je zajímavostí turistická tramvajová linka s označením 0, jež jezdí v letní sezóně každou neděli a svátek čtyřikrát za den z Muzea městského inženýrství k Wandině mohyle a zpět, pokaždé lehce odlišnou trasou. Vypravováno je na ni hned několik muzejních exponátů.

krakov15

15. července 2017 – Souprava historických tramvajových vozů na lince 0 v zastávce Dajwór – Pavel Hypš

V 70. letech byla velká snaha o výstavbu metra, jakožto páteře krakovské dopravy. I přes vysoké investice do projektu nikdy ani žádný přesný nevznikl a nedošlo k výstavbě žádné z částí. Stejně tak se nepodařilo ani propojit tramvajovou a vlakovou dopravu, což bylo první myšlenkou při výstavbě tramvajového tunelu. Jediným realizovaným projektem se nakonec staly rychlíkové tramvaje (číselná řada 5x), využívající však pouze běžné tratě s dalším provozem.

krakov16

9. října 2014 – Rychlíková linka číslo 52 na Mogilskiém náměstí – Pavel Hypš

Pouze po území města je vedeno cca 150 autobusových linek, číselných řad 1xx a 2xx. Převážnou část vozového parku dnes tvoří autobusy Solaris několika generací, v provozu jsou dále rozšířeny autobusy Mercedes-Benz, Jelcz nebo Sanos.

krakov17

15. července 2018 – Autobus Solaris Urbino 12 na konečné linky číslo 123 v Malém Płaszówě – Pavel Hypš

Příměstské autobusové linky jsou vedeny v číselných řadách 3xx, 4xx a 5xx. Řada z nich zajíždí do centra města a kopírují městské linky, se kterými jsou proloženy. Jednou z nejčastějších linek je linka číslo 304 do nedalekého města Wieliczka.

krakov18

14. července 2018 – Příměstská linka číslo 304 u krakovského Národního muzea – Pavel Hypš

Noční autobusové linky jsou označeny číslo 6xx (jedoucí pouze po území města), resp. 9xx (příměstské linky). Jelikož je nočními tramvajovými linkami obsluhována zhruba jedna desetina kolejové sítě, noční autobusy mnohdy nahrazují i trasy denní tramvajových linek.

krakov19

14. července 2018 – Autobus Solaris Urbino 12 nové generace na lince číslo 904 v běžné pouze tramvajové zastávce Korona – Pavel Hypš

Většinu autobusových linek zajišťuje městský dopravní podnik MPK Krakow. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a přibližně deset autobusových linek zajišťuje soukromá firma Mobilis Varšava, ze svých garáží v Krakově. Jedná se mj. o jedinou možnost zde potkat autobusy Iveco.

krakov20

14. července 2018 – Kloubový autobus Mercedes-Benz Citaro G dopravce Mobilis na lince číslo 502 – Pavel Hypš

Regionální autobusové linky do vybraných směrů bohužel dodnes integrovány nejsou a zajišťuje je řada soukromníků na podnikatelské riziko. Setkat se dá s moderními příměstskými autobusy, stejně jako s řadou modifikací dodávek a mikrobusů.

krakov21

14. července 2018 – Minibus firmy Grupa na lince Krakov – Myslenice – Pavel Hypš

Od 22. června 2009 funguje na Visle zvláštní projekt vodní tramvaje. Parník společnosti Aqua Fun projíždí trasu se šestnácti zastávkami, denně dle jízdního řádu. V provozu je pouze v letních měsících, v zimě jde ve vybraných relacích využít tramvajovou linku číslo 1 nebo autobusovou linku číslo 112.

Od roku 1964 najdeme na okraji města civilní mezinárodní letiště. Od roku 2007 se skládá ze dvou terminálů, starší terminál číslo 1 je po rozsáhlé rekonstrukci z roku 2010. Od roku 2007 areál nese název „Letiště Jana Pavla II.“.

krakov22

9. října 2014 – Krakovské letiště během rekonstrukce železniční tratě – Pavel Hypš

Z České republiky je možné dostat se do Krakova vlaky Českých drah (z Prahy, Ostravy nebo Olomouce), stejně jako s několika autobusovými dopravci. Mezi nejvýznamnější patří RegioJet (z Brna, Ostravy a Olomouc), Flixbus (z Prahy, Brna a Ostravy) nebo Ecolines (z Prahy a Hradce Králové).

krakov23

13. července 2018 – Autobusy dopravců Ecolines a Flixbus po cestě z Prahy na autobusovém nádraží MDA Krakov – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: web wikipedia.com (John Paul II International Airport Kraków-Balice), web wikipedia.cz (Krakov), web wikipedia.pl (Autobusy miejskie w Krakowe, Kraków, Tramwaj wodny w Krakowie, Tramwaje w Krakowie, Wodni tramwaj v Krakowie)
Poslední aktualizace: 22. července 2018