PRAHA

Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 14. největší město Evropské unice. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a prezidenta republiky.

praha01

9. června 2012 – Známá silueta Pražského hradu – Pavel Hypš

Podle legendy byla Praha založena v 8. století kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Na místě neřídila vystavět hrad a město nazvala Praha.

praha02

23. září 2017 - Sousoší Libuše a Přemysla na pražském Vyšehradě - Pavel Hypš

K původnímu Starému Město se po vyhlášení Prahy městem, roku 1257, přidalo podhradí, zvané Malé Strana. Roku 1348 kvůli úzkemu vymenzení hradbami nechal král Karel IV. zřídit čtvrť třetí - Nové Město. Až za vlády Josefa II. roku 1748 byly však části oficiálně spojeny v jeden celek Královského hlavního města Prahy.

praha03

7. ledna 2015 – Malostranské náměstí na Malé Straně – Pavel Hypš

Postupně byl připojen ještě Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Roku 1901 se připojila Libeň. Po vyhlášení Prahy hlavním městem Československa, roku 1922, byly připojeny i dříve samostatná města Královské Vinohrady, Nusle, Košíře a několik obcí. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo ku Praze připojeno dalších více než 60 obcí.

praha04

16. září 2015 - Celkový pohled na siluetu Vyšehradu - Pavel Hypš

Praha je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy, především díky celé řadě zachovaných památek z různých období. Pražská památková rezervace zahrnuje místa v centru s největších koncentrací památek, o rozloze 8,66 km2. Na území města je 37 národních kulturních památek.

praha05

23. září 2017 - Mezi památkové chráněné objekty patří například i Fantova budova na hlavním vlakovém nádraží - Pavel Hypš

Za nejstarší veřejný dopravní prostředek na území hlavního města lze považovat přívozy. Ty, které z náme ze sučasnosti, sice zahájily všechny provoz až po roce 2000, první doprava tohoto typu je však zmiňována již roku 1222, kdy vyšehradská kapitula vlastnila práva na provoz přívozu z dnešního Podolí na Smíchov.

praha06

Historická fotografie přívozu pod Vyšehradskou skálou – sbírka Pražské Benátky

Dne 21. května 1830 zahájila provoz v Praze Lánská koněspřežka. Dráhu provozovalo sdružení pražských měšťanů a vedle ze stanice Bruska (místo dnešní železniční zastávky Praha - Dejvice) do stanice Kladno - Vejhybka. Ještě v témže roce došlo k prodloužení z Kladna přes Stochov do Lán a roku 1833 do polesí Píně. Tehdy však veřejná doprava ještě příliš neprosperovala a kvůli vysokým ztrátám byl roku 1834 provoz zastaven a dráha začala chátrat. O dva roky později byla odkoupena soukromým majitelem a částečně zrekonstruována.

praha07

7. ledna 2015 – Bývalá dejvická nádražní budova Lánské koněspřežky u dnešní tratě na Kladno – Pavel Hypš

Parostrojní železnice na území Prahy byla zprovozněna v srpnu 1845 jako součást dráhy z Prahy do Olomouce, o šest let později byl zahájen provoz na trati z Prahy do Děčína. Roku 1863 byla přestavěna klasický rozchod a parní provoz také původní koněspřežka. Zároveň byla v Praze prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny, pro spojení se zbytkem sítě.

praha08

3. června 2017 - Souprava tažená parní lokomotivou 434.2186 na nostalgické akci v Praze-Braníku - Pavel Hypš

Dnes je Praha přirozeným hlavním dopravním uzlem české železniční dopravy. Regionální integrovaná osobní doprava se formuje do příměstského systému Esko. Nákladní doprava ve východní části města je vedena po spojkách, které umožňují vyhnout se centru města.

praha09

19. září 2011 – Pražský motoráček při konání akce Den PID – Pavel Hypš

Roku 1856 se v Praze objevily první drožky. Šlo o lehké, otevřené a odpérované nájemné povozy pro dva až čtyři cestující, tažené koňmi. Prokazatelně roku 1879 se čtyřmístné drožky označovaly termínem fiakr. Po roce 1900 se ještě zřídka objevovaly i drožky s benzinovým pohonem.

praha10

23. září 2017 - Družky jsou dnes turistickou atrakcí především v centru města - Pavel Hypš

Ještě o něco dříve proběhly pokusy o zavedení omnibusů, tedy osmimístných povozů, jezdících podle jízdního řádu. Konkrétně v letech 1829 až 1830 jezdily dvě linky, a to ze Staroměstského náměstí přes Karlův Most k Zemskému domu ve Sněmovní ulici a od Hlavní celnice k poště na Malé Straně. Pro malý zájem byl provoz zrušen a povozy dále využívány pro nepravidelnou dopravu Stavovského divadla.

praha11a

V dobách omnibusů byly fotoaparáty ještě v plánkách; na obrázku vidíme snímek prezetující omnibus v Praze, jeho pravý původ se mi však nepodařilo nalézt - web prahaneznama.cz

V roce 1842 zahájila provoz omnibusová linka Prokopa Wurma z Malé Strany ke Stögrovu divadlu v Růžové ulici. Provoz vydržel pravděpodobně také rok, některé zdroje uvádějí ukončení až v roce 1846. Po výstavbě železnice roku 1845 vzniklo několik linek, rozvážejících ze státního nádraží (dnes Masarykova) hotelové hosty do hotelů. Později přibyly spoje i k Západnímu nádraží (dnes Praha - Smíchov) a Brusce.

praha13a

cca 1890 - Omnibus před Národní galerií v Londýně - web wikipedia.org

Roku 1860 zahájila provoz linka z Karlína na Malou Stranu. Vydržela v provozu pravděpodobně do roku 1864. Mezitím vzniklo ještě roku 1862 omnibusové spojení ze Západného nádraží na Karlínské náměstí. V roce 1870 provozoval obě linky karlínský omnibusový „dopravní podnik“, vlastnící 20 povozů. Od roku 1872 mu konkurovala ještě První pražská společnost pro omnibusy.

praha14a

konec 18. století - Omnibusový provoz v Paříži - web wikipedia.org

V průběhu 70. letech 19. století vznikala a zanikala celá řada omnibusových linek. Zde je výčet doložených tras:

  • Václavské náměstí - Žižkov
  • Karlín - Karlovo náměstí
  • Holešovice - Nové Město
  • Václavské náměstí - Severozápadní nádraží (Těšnov)
  • Karlín - Libeň
  • Přístaviště parníků Braník - Restaurace Rozkoš Krč
  • Můstek - Josefské náměstí - Výstaviště (během Jubilejní všeobecné výstavy; 1891)
  • spojení přes řetězový most Františka I. (náhradní doprava za tramvaj; 1876 až 1877)
  • Křižovnické náměstí - Malostranské náměstí (náhradní doprava za tramvaj po dřevěném provizoriu, nahrazujícím Karlův most poničený při povodni; 1876 až 1877)
  • Demínka - Máchova ulice Vršovice (provozovatel shodný jako u tramvají; 1892 až 1893)
  • U zlatého anděla Smíchov - Restaurace Klamovka Košíře (v provozu do výstavby tramvajové tratě; 1895 až 1897)

praha15a

Stanoviště omnibusů před nádražní budovou v severočeských Teplicích - web iteplice.cz

Provoz koňky a později elektrické tramvaje postupně omnibusy vytlačoval. Provoz posledních, sloužících pro rozvoz hotelových hostů, byl ukončen pravděpodobně v roce 1904. Mezi lety 1908 až 1909 byla pojmem omnibus nesprávně označována ještě první pražská autobusová linka.

praha16

První pražská autobusová linka, jejíž vozy chybně nesly nápisy "Omnibusy" - Archiv DP Praha

První pražská tramvaj, ještě tažená koňmi, vyjela 23. září 1875, na trasu mezi Řetezovým mostem a karlínskou Invalidovnou. Tramvaj s elektrickým pohonem pak vyjela díky Františku Křižíkovy v roce 1891 od horní stanice letenské lanové dráhy k dnešnímu výstavišti v Holešovicích. Jednalo se však spíše o propagační provoz a až 19. března 1986 zahájila Křižíkova společnost Elektrické dráhy provoz na trati mezi dnešní Florencí, dělnickým předměstím Libně a Vysočany.

praha17

30. března 2018 - Vůz koňky z roku 1884, jež je dochován v muzeu městské dopravy ve vozovně Střešovice - Pavel Hypš

Ještě v březnu 1897 zahájil starosta města Košíře Matěj Hlaváček pod vlastní společností provoz na trati mezi Andělem a dnešní Klamovkou. Od 5. srpna 1907 již všechny tratě (včetně mezitím vybudovaných na Novém Městě a Vinohradech) odkoupily Elektrické podniky, 24. října 1907 začaly být tramvajové linky označovány čísly. Největší rozsah měla tramvajová síť v 50. letech, poté bylo zrušeno několik tratí v centru a v 60. a 70. letech další tratě vedené souběžně s nově vznikající sítí metra.

praha18

15. srpna 2008 – Tramvaj Tatra T3 jako linka číslo 7 přijíždí do zastávky Nad Primaskou – Pavel Hypš

V současné době síť tramvají tvoří 25 linek označených 1 až 26 (chybí číslo 19). Některé linky jezdí pouze pracovní dny (4, 21 a 24), vybrané úseky některých linek jsou v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Všechny linky jsou vedeny pouze po území města. Linka číslo 23 je zajišťována pouze muzejními vozy Tatra T3, platí na ní však běžný tarif.

praha19

13. května 2012 – Nízkopodlažní tramvaj Škoda 15T na Dlouhé třídě – Pavel Hypš

V pražském provozu se vystřídalo také několik lanových drah. První zahájila svůj provoz 31. května 1891 mezi Řetězovým mostem (dnes vyústění Letenského tunelu) k letenskému zámečku. Její provoz byl zrušen ale již roku 1916 a od roku 1922 byla postupně demontována. V letech 1926 až 1935 ji ve stejných místech nahradilo ještě pohyblivé schodiště, potkal jej však stejný osud.

praha20

1905 – Spodní stanice lanové dráhy na Letnou – Archiv hlavního města Prahy

Nejdelší historii má pak lanová dráha na Petřín. Její provoz byl zahájen téhož roku jako první jmenovaná lanovka a s několika přerušeními přetrvává až dodnes. Spojuje tramvajovou křižovatku Újezd s rozhlednou na pražském vrchu Petřín s mezistanicí u restaurace Nebozízek. Od 2. března 1931 jsou jejím provozovatel Elektrické podniky, do té doby bylo jejím majitelem Družstvo rozhledny na Petříně.

praha21

19. června 2012 – Vůz lanové dráhy ve spodní stanici Újezd – Pavel Hypš

Méně známou je pak ještě lanová dráha v prostoru trojské zoologické zahrady. Je nejkratší lanovou dráhou v České republice a také jedinou sedačkovou v Praze. Její provoz byl zahájen v srpnu 1977, hned v roce 1978 byl však kvůli technickým problémům přerušen. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce a po ní se od roku 1981 stal provozovatelem Dopravní podnik hlavního města Prahy.

praha22

16. listopadu 2014 - Spodní stanice lanové dráhy v pražské ZOO - Pavel Hypš

Pravděpodobně nejméně známou pak byla lanová dráha spojující budovy hotelu NH Praha (dříve Mövenpick) na pražském Smíchově. V provozu byla od března 1996 do prosince 2017. Jednalo se technicky o něco mezi sedlovou a pozemní lanovou dráhou. V současnosti je nahrazena modernějším šikmým výtahem.

praha23

2. prosince 2017 - Kabina lanové dráhy v posledních dnech provozu - Pavel Hypš

První autobusy začaly jezdit v Praze na Malé Straně 3. března 1908, udržely se tu však pouze do 17. listopadu následujícího roku. Od 19. dubna 1912 pak začal podnikatel František Černý provozovat autobusovou linku z Náměstí Republiky přes Karlín, Kobylisy, Bohnice, Chabry a Ďáblice až do Mělníka, ta pozastavila svůj provoz kvůli první světové válce.

praha24

1908 - Autobus Gaggenau s viditelnými orientacemi Hradčany - Křížovnické náměstí - web feudal.cz

Počínaje 21. červnem 1925 zahájily Elektrické podniky hlavního města provoz na lince A Čechovo náměstí – Záběhlice, U Lípy. Toto datum se uvádí také jako začátek pražského autobusového provozu a od té doby už se pouze rozšiřoval.

praha25

23. srpna 2014 - Karosa B731 jako linka číslo 273 na Černém Mostě - Pavel Hypš

Dnes tvoří městskou autobusovou síť zhruba 120 linek číselně označených 100 až 250. Některé jezdí pouze pracovní dny. Vybrané linky jsou zajišťovány velkokapacitními autobusy dlouhými 18 metrů, jiné naopak minibusy. Na provozu se kromě Dopravního podniku podílí také 8 soukromých dopravců. Největší podíl z nich mají dopravci About Me (linky číslo 146, 166, 194, 203 a 224), Arriva City (linky číslo 155, 163, 211, 220, 223, 228 a 240) a Stenbus (linky číslo 208, 209, 210 a 221)

praha26

7. března 2013 – Linka číslo 172 v podání midibusů u nádraží ve Velké Chuchli – Pavel Hypš

Noční provoz autobusových linek v Praze byl zahájen 27. listopadu 1932 třemi linkami A až C, všemi vedenými z oblasti Náměstí Republiky. Jejich provoz byl zanedlouho rozšířen na pět linek. Během druhé světové války byl provoz nočních autobusů postupně omezován až zrušen, a k jeho obnovení došlo 31. ledna 1959 zavedení nočních linek 201 a 202 z Václavského náměstí.

praha27

15. ledna 1962 - Jízdní řád noční linky číslo 202 - sbírka Pavel Hypš

Po několika obměnách tras došlo 1. únoru 1971 k plošnému přečíslování linek a v provozu pak byly opět dvě noční linky, ale pod označením 344 (Václavské náměstí – Budějovické náměstí) a 357 (Vychovatelna – Prosek). Od 9. května 1974 došlo k významnému rozšíření nočního provozu a přečíslování do číselní řady 5xx. V provozu tehdy bylo 9 nočních linek (označeny 501 až 506, 508, 509 a 512).

praha28

31. prosince 2013 – Karosa B931 ev. č. 7313 v zastávce Vítězné náměstí – Sirka

Zatím poslední přečíslování nočních linek proběhlo k 29. dubnu 2017, kdy byly městské noční linky převedeny do číselné řady 901 až 915. Jsou vzájemně propleteny s nočním tramvajovými linkami a garantovány přestupy pro pohodlnou přepravu za všech čtvrtí do centra města i zpět. Provoz linek 904, 905, 910, 911 a 915 je zajištěn kloubovými autobusy, zbytek vozy standardní délky.

praha29

30. prosince 2017 - Noční linka číslo 903 na Lochkově - Pavel Hypš

Hned po skončení první světové války bylo vystavěno první civilní letiště v Praze - Kbelích. Jelikož postupně kapacitně nezvládalo vzrůstající poptávku, bylo roku 1933 zahájeno vytváření plánů na výstavbu letiště v Praze-Ruzyni. Slavnostní zahájení provozu nastalo 5. dubna 1937, kdy zde přistála letecká linka Piešťany – Zlín – Brno – Praha. Ve stejný den uvedla Air France do provozu také linku Vídeň – Praha – Drážďany.

praha30

Výřez z dobové pohlednice s pražským letištěm - sbírka Pavel Hypš

Mezi lety 1960 až 1968 byla vybudována další odbavovací hala, označovaná sever. Dne 17. ledna 2006 nastalo rozšíření severního prostoru o druhý terminál a původní letiště dnes slouží pouze soukromým letům. Veřejný areál je rozdělen na terminál 1 (odlety do zemí mimo Schengenský prostor) a terminál 2 (odlet do zemí Schengenského prostoru).

praha31

24. září 2017 - Hlavní budova terminálu 1 - Pavel Hypš

Dne 28. srpna 1936 byl zahájen v Praze provoz trolejbusů v trase Vozovna Střešovice – Kostel svatého Matěje. Postupně byly zavedeny linky spojující Anděl s továrnou Waltrovky a také Strahovským stadionem.

praha32

1936 - Slavnostní zahájení trolejbusové linky K ke kostelu svatého Matěje - Archiv DP

Po roce 1949 vzniklo po Praze dalších několik trolejbusových tratí a trolejbusových linek bylo v provozu již deset. V roce 1959 přesahovala síť pražských trolejbusů 56 km, zároveň ale také došlo k nahrazení první linky autobusy. Nakonec byl 16. října 1972 provoz pražských trolejbusů zrušen.

praha33

1972 – Trolejbus s tramvají na pražském Karlově náměstí – Archiv DP Praha

Trolejbusový provoz se dočkal oživení od 30. května 2018, kdy byl po několikaměsíčním testování zahájen provoz trolejbusové linky číslo 58 z Palmovy na Letňany. Obsluhována je pouze jediným vozidlem Škoda 30Tr, který navíc část trasy zdolává s bateriovým pohonem a při napojení na troleje se v podstatě jen dynamicky dobíjí.

praha34a

28. srpna 2018 - Trolejbus Škoda 30Tr při dobíjení v terminálu Palmovka - Pavel Hypš

I přes bombardování v době 2. světové války byl zaveden 30. listopadu 1942 na tramvajích samostatný noční provoz. Linky A až F z velké části kopírovaly denní provoz a všechny se potkávaly u Hybernského nádraží. V roce 1945 byl kvůli válečným konfliktům noční provoz na 11 měsíců přerušen, po jeho znovuzavedení již linky nebyly odlišeny písmeny, jen 8 denních linek mělo téměř nepřetržitý provoz.

praha35a

18. ledna 2016 - Jednou z linek s prodlouženým nočním provozem byla také linka číslo 1 - Pavel Hypš

Od 9. května 1974 se počet nočních tramvajových linek rozšířil na dvanáct, od roku 1978 se jejich počet opět postupně snižoval. Reforma nočního provozu se uskutečnila k 3. listopadu 1985, kdy byly linky přeznačeny do číselné řady 51 až 58. V listopadu 1990 byl pokus o rozšíření nočního provozu, kdy byly zavedeny linky 59 a 60 a zaveden polonoční provoz linek 1 a 20. Systém byl ale natolik složitý, že od 25. března 1991 se provoz opět vrátil k původnímu stavu. Od 2. července 2004 byla dodatečně zavedena posilová linky 59 kopírující nejvytíženější úseky linek 57 a 58.

praha36a

24. prosince 2007 – Tramvaj linky 55 na centrální přestupní zastávce Lazarská – Pavel Hypš

Tramvaje zajišťují základní noční obsluhu města dodnes. Stejně jako noční autobusy, prošly i noční tramvaje v dubnu 2017 plošným přečíslováním. Linky, označené nyní jako 91 až 99, se potkávají na centrální přestupní zastávce Lazarská celou noc po 15 minutách (vždy pouze polovina, protože na všech je veden interval 30 minut). V koncových úsecích do Hostivaře a Řep jsou vedeny dvě linky v souhrnném intervalu 15 minut, jinak jede vždy pouze 1 linka. O víkendových nocích je interval všech nočních tramvajových linek zkrácen na 20 minut. Větve na Podbabu a Radlickou jsou v nočním provozu obsluhovány autobusy.

praha37a

4. listopadu 2017 - Přestupní terminál nočních tramvajových linek s vozy T3R.P na linkách číslo 92 a 96  – Pavel Hypš

Samostatnou kapitolu ve vývoji pražských autobusů tvoří školní linky. Prvním školním spojem byl označen 3. ledna 1955 prodloužený spoj linky 112 od Zoologické zahrady k Podhoří, poté od 1. června 1959 spoj linky 105 od Filmových ateliérů do Klukovic. Postupně přibývaly další a zpravidla se označovaly jednocifernou (později dvoucifernou) číslicí. Řada z nich byla opětovně začleněna do svých kmenových linek, část z nich však v roce 1983 vytvořilo samostatnou řadu školních linek, očíslovaných od čísla 401. V září 2000 byly z důvodu rozšiřování Pražské integrované dopravy přečíslovány do číselné řady 551 až 580.

praha38

14. října 2011 – Zvláštní školní linka 575 ve výstupní zastávce Štěpničná – Pavel Hypš

Od září 2017 jsou noční linky označeny v číselné řadě 251 až 280. Ve většině případů se jedná pouze o jeden ranní spoj, několik z nich má spojů více nebo jsou v provozu i odpoledne v opačném směru. Tři z nich, linky číslo 254, 257 a 264, zajišťují soukromí dopravci, zbytek Dopravní podnik hlavního města Prahy.

praha39

27. února 2018 - Školní linka číslo 267 přijíždí do výstupní zastávky Olšanské náměstí - Pavel Hypš

V létě 1959 se v Praze objevily první účelové autobusové linky, a to na trasách do Komořan (222), k Hostivařské přehradě (224) a k ruzyňskému letišti (225). Jejich počet se neustále měnil podle aktuální situace, v roce 1965 k nim přibyly mj. linky XA a XB k branickému nádraží. Od roku 1974 byly přečíslovány a jezdily na trasách do Křeslic (51), k motolskému krematoriu (52), k závodišti ve Velké Chuchli (53), k hloubětínským lázním (54), k trojské zoo (55), k hostivařské přehradě (56) a na Petřiny (57). V 80. a 90. letech bylo používáno označení 45x, od roku 2000 pak 751 a výše.

praha41

14. února 2009 – Veletržní linka 751 v terminálu Nádraží Holešovice – Pavel Hypš

Dnes jsou tyto linky v provozu pravidelně pouze dvě, číslo 871 k výstavišti Holešovice a číslo 872 k výstavišti Letňany. V číselné řadě 8xx byla jednou využita ještě linky číslo 890 na Stadion Strahov, který ale vyjma mimořádných případů již není využíván.

praha42

27. května 2017 - SOR NB18 vyjíždí na lince číslo 890 od strahovskému stadionu – Pavel Hypš

Do účelových autobusových linek lze zařadit také bezplatnou přepravu k obchodním centrům (v současnosti Globus Zličín, Ikea Černý Most, a Fashion Arena Štěrboholy), ke kancelářskému komplexu BBC na Brumlovce a náhradní dopravu za neexistující železnici k ruzyňskému letišti označenou Airport Express.

praha43

7. července 2007 – Dnes již neexistující linka do obchodního centra Europark Štěrboholy – Pavel Hypš

První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974, a to mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov. Dne 12. srpna 1978 byl zahájen provoz na první úseku druhé linky, a to mezi Leninovou (dnes Dejvická) a Náměstím Míru.

praha44

20. září 2008 – Muzejní vůz Ečs v areálu Depa Kačerov – Pavel Hypš

Na konci roku 1980 byly obě trasy prodlouženy a od 2. listopadu 1985 zahájila svůj provoz třetí linka, a to ze Smíchovského nádraží na Sokolovskou. V osmdesátých letech došlo ještě k prodloužení třetí linky ze Smíchova na Dukelskou (dnes Nové Butovice), ze Sokolovské na Zápotockého (dnes Českomoravská) a první linky ze Sokolovské do Holešovic.

praha45

7. prosince 2008 – Souprava vozů 81-71 přijíždící na lince B do stanice Náměstí Republiky – Pavel Hypš

Pražské metro dnes každý den přepraví přibližně 1,5 milionů cestujících. Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy a zároveň jedinou speciální železniční dráhu v České republice. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hlavního města Prahy. Tři linky se vzájemně v centru potkávají a s jediným přestupem je tak možné uskutečnit jakoukoli cestu.

praha46

19. prosince 2011 – Moderní souprava Siemens M1 vyjíždí ze stanice Florenc – Pavel Hypš

Účelové tramvajové linky zajišťovaly v minulosti přepravu během významných městských událostí. Doložena je například v roce 1978 linka X jako posila dopravy při návštěvě soudruha Brežněva, o dva roky později při Spartakiádě bylo v provozu dokonce 13 posilových linek označených 37 až 49. Provoz byl tehdy ovlivněn několika dlouhodobými výlukami, proto byla organizace dopravy ke strahovskému stadionu dosti obtížná. V poslední letech se účelové tramvajové linky objevují jen velmi zřídka. Linka pod označením 41 se objevila v roce 2010 při konání mistrovství světa v hodu létajícím talířem na Slavii, linka číslo 42 byl v provozu při všesokolských sletech v letech 2000 a 2012. V roce 2011 jezdila kuriózní linka 47 v trase Palmovka – Výstaviště, která posilovala linky na Výstaviště během tramvajová výluky na Strossmayerově náměstí. Vlivem posunu číselných řad by dnes byly takové linky označeny 7x.

praha48

17. února 2011 – Speciální tramvajová linka 47 na Libeňském mostě – Pavel Hypš

Zvláštní kapitolou speciálních tramvajových linek je pak nostalgická linka číslo 91 v trase Vozovna Střešovice – Výstaviště. Poprvé vyjela v létě 1991 během konání Všeobecné výstavy v trase: Výstaviště – Vltavská – Výstaviště. V následujícím roce byly v provozu dokonce linky 2 označené 91 a 92 a od roku 1993, kdy bylo otevřeno muzeum městské dopravy ve vozovně Střešovice, je linka 91 v provozu každoročně během letní sezóny. Zajišťována je výhradně historickými vozy upravenými pro dnešní provoz. Od roku 2017 je označována jako 41.

praha49

4. října 2008 – Nostalgická linka 91 u Pražského hradu – Pavel Hypš

Za první příměstskou linku lze považovat výše uvedenou linku do Mělníka, první opravdový příměstský systém však přišel až se vznikem Pražské integrované dopravy v 90. letech. Od 11. ledna 1992 zavedl Dopravní podnik hl. m. Prahy první dvě příměstské linky, 351 do Hovorčovic a 352 do Ořechu, o rok později je následovala linka 353 do Zelenče.

praha50

11. března 2013 – Autobusová linka 351 u kostela v Hovorčovicích – Pavel Hypš

V listopadu 1993 vznikla linka 354 do Podolanky, v říjnu 1994 linka 355 do Únětic. První soukromý dopravce v tomto sytému začal provozovat 4. prosince 1996 linku 360 do Jíloviště a Trnové. V dalších letech docházelo k začlenění celých oblastí, například okolí měst Mníšek pod Brdy, Rudné nebo Jílového u Prahy.

praha51

17. dubna 2012 – Příměstská autobusová linka číslo 355 v nástupní zastávce Dejvická – Pavel Hypš

Dnes tvoří síť příměstské dopravy necelých 100 linek číslovaných 301 až 420. Dopravní podnik hl. m. Prahy zajišťuje jen malou část z nich, většinou je jejich provoz pod taktovkou soukromých dopravců z dané oblasti. V některých odlehlých částech Prahy tyto linky tvoří jedinou obsluhu, souběžné městské linky jsou postupně omezovány nebo rušeny, nebo sem ani nikdy nezajížděly.

praha52

24. října 2012 – Linka číslo 398 na autobusovém stanovišti v Sadské – Pavel Hypš

Od 22. května 1995 byl zahájen provoz na lince I1 v trase Petýrkova – Bryksova. Jedná se o přepravu určenou zejména tělesně postiženým nebo občanům navštěvujícím zdravotnická zařízení. Současně byla zřízena také linka I2 z Dejvické na Náměstí Republiky, kterou provozovalo ČSAD Kladno. Vzhledem k její absenci v přehledech PID i portálu IDOS jsou informace z jejího pravděpodobně velmi krátkého provozu jen velmi útržkovité.

praha53

13. února 2008 – Karosa B732 upravená pro převoz invalidů přijíždí do terminálu Černý Most – Pavel Hypš

Od 1. března 2009 bylo pak číslo znovu obsazeno linkou soukromého dopravce Societa v trase Jiřího z Poděbrad – Centrum Zahradní Město. Později linku převzal dopravce About Me a byla prodloužena na Florenc kvůli přestupu na ostatní invalidní linky. Od 1. září 2012 byla „dvojka“ zrušena a nahrazena prodlouženými městskými linkami. Třetí linka spojovala do roku 2010 Sídliště Ďáblice a Zličín, podobně jako linka I1, s průjezdem přes celé město. V roce 2013 došlo k zavedení nové „dvojky“ v trase Florenc - Sídliště Stodůlky. Dnes je v provozu opět pouze první linka.

praha54

13. května 2011 – Invalidní linka číslo 2 na náměstí Jiřího z Poděbrad – Pavel Hypš

Počínaje 1. květnem 1996 byly do systému PID zařazeny také první dvě linky vůbec nezajíždějící do Prahy. Byly to linky 314 a 315 dopravce ČSAD Praha-západ ve městě Černošice, kde navazovaly na pražskou příměstskou železnici. Od září 2000 se pro tyto linky zvolila samostatná číselná řada 401 - 499. Kvůli neustálému rozvoji dopravy v regionu byla číselná řada rozšířena a dnes nese nejvyšší číslo linka 671.

praha55

12. prosince 2008 – Autobusová linka 499 na náměstí v Říčanech – Pavel Hypš

První novou linkou v této řadě se stala linka 465 v Choceradech, všechny ostatní do ní byly postupně přečíslovány. Součástí těchto linek se stala také městská doprava v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi (24. září 2000) a také nástupce městské dopravy v Říčanech.

praha56

14. listopadu 2012 – Regionální autobusová linka číslo 465 přijíždí do Chocerad – Pavel Hypš

Dnes je součástí systém PID více než sto takovýchto linek ve všech směrech od Prahy. Zajišťují je často přímé autobusy z Prahy, nebo linky navazující na příměstskou železnici. Zatím poslední rozšíření integrované dopravy nastalo v prosinci 2017 do oblastí Byšicka a Velvarska, kdy kromě změn na stávajících linkách vznikly nové regionální linky číslo 593 a 668.

praha58

11. prosince 2017 – Setra S415 LE na lince číslo 593 přijíždí na náměstí ve Velvarech – Pavel Hypš

Zvláštní kapitolu příměstských linek tvoří tzv. cyklobus, linka označená číslem 690. Poprvé vyjel 21. června 2003. Zajišťuje jej dopravce Martin Uher autobusem upraveným pro převoz jízdních kol a je v provozu vždy jen v turistické sezóně. Spojuje železniční stanici v Dobřichovicích s oblastí Řitky, Mníšku pod Brdy a Kytína s širokou sítí lesních cyklostezek.

praha59

22. dubna 2012 – Cyklobus ve společnosti midibusové linky 446 na návsi v Kytíně – Pavel Hypš

Systém příměstských linek si postupem času vyžádal i noční obsluhu. První takovouto samostatnou linkou se stala linka číslo 601 dopravce Spojbus spojující od 23. listopadu 2003 Prahu a Černošice, později také Dobřichovice (a po nějakou dobu také Lety a Řevnice). Stejný dopravce pak zavedl ještě od července následujícího roku linkou 602 do Berouna. Ve stejném období začal dopravce ČSAD Střední Čechy provozovat ještě linku 603 do Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavy.

praha60

13. října 2012 – Noční linka číslo 601 v zastávce Sídliště Radotín – Pavel Hypš

Od 1. května 2005 zahájila provoz noční linka číslo 604 do Roztok, 2. září 2006 linka číslo 606 do Jesenice. Ještě během roku 2006 se přidaly linky číslo 605 do Průhonic a 607 do Hostivice. U linky číslo 604 došlo postupně k prodloužení do Holubic, u linky číslo 605 do Čestlic a u linky číslo 606 do Jílového u Prahy.

praha61

21. prosince 2011 – Noční linka číslo 604 vyčkává odjezdu z Vítězného náměstí – Pavel Hypš

Dnes je příměstských nočních linek 10 a jsou označeny v číselné řadě 951 až 960. Kromě obsluhy středočeských obcí a měst zajišťují noční dopravní obsluhu i okrajových částí Prahy, kam obvykle městské noční linky nezajíždějí. Linky číslo 951 do Dobřichovic a číslo 960 do Zlatníků-Hodkovic zpravidla zajišťují minibusy.

praha62

22. října 2017 - Setkání noční linek číslo 953 a 959 v terminálu Palmovka – Pavel Hypš

Součástí Pražské integrované dopravy se od 1. července 2005 staly také přívozy překonávající Vltavu v místech, kde jsou mosty příliš vzdálené. První spojuje Sedlec a Zámky, druhý pak od června 2006 Podhoří s oblastí v Podbabě (ten je dodnes jednoznačně nejvytíženější). Jejich provozovatelem jsou Pražské benátky (dříve První všeobecná člunovací společnost), ke kterým se v červenci 2007 připojil Vittus Group s třetím přívozem spojujícím Lihovar a Veslařský ostrov (po krátkou dobu také areál Žlutých lázní).

praha63

9. září 2008 – Přívoz P3 přijíždí do přístaviště ve Žlutých lázních – Pavel Hypš

Postupně pak byly zavedeny ještě přívozy P4 (Národní divadlo – Dětský ostrov, v provozu byl pouze v sezóně 2011), P5 (Kotevní – Císařská louka – Výtoň, dříve Císařská louka – Jiráskovo náměstí), P6 (Nádraží Braník – Lahovičky) a P7 (Pražská tržnice - Rohanský ostrov). Neobsazené číslo P4 je od léta 2017 obsazeno příměstských přívozem do Černošic.Od prosince 2017 do odvolání je v provozu ještě náhradní lodní linka P8 za zřícenou Trojskou lávku.

praha64

2. října 2008 – Přívoz linky P5 v přístavišti Císařská louka – Pavel Hypš

V tomto článku jsem pokusil pouze ve stručnosti shrnout všechny složky pražské městské dopravy a Pražské integrované dopravy. Podrobnou historii jednotlivých linek představuje Dopravní webovka především v sekci Linky PID.

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: archiv webu vetinari.wz.cz, publikace Historie městské hromadné dopravy v Praze (Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek), web prazsketramvaje.cz (Z archivu), web ropid.cz (jízdní řády), web wikipedia.cz (Doprava v Praze, Drožka, Lanová dráha hotelu NH Praha, Lanová dráha na Letnou, Lanová dráha na Petřín, Lanová dráha v Zoo, Lánská koněspřežka, Metro v Praze, Omnibus, Omnibusová doprava v pražské aglomeraci, Praha, Městská autobusová doprava v Praze, Příměstské autobusové linky PID, Přívozy v PID, Tramvajová doprava v Praze, Trolejbusy v Praze), web prazskebenatky.cz (Historie pražských přívozů)
Text zveřejněn: 16. března 2013
Poslední aktualizace: 1. září 2018