1

Tramvajová linka Pražské integrované dopravy číslo 1 spojuje Prahu po severním okraji, od západu k východu a zpět. Při své cestě nezajíždí do centra města, i přesto si na nedostatek cestujících nemůže stěžovat, a to i díky tomu, že se při své cestě potkává se všemi třemi linkami metra. Na většinu spojů, vyjma několika večerních, jsou nasazovány třicetimetrové vozy nebo soupravy.

1a

12. září 2007 – Souprava vozů Tatra T3SUCS na lince číslo 1 u zastávky Libeňský most – Pavel Hypš

Jelikož se jedná o nejnižší číselné označení v celém systému, dá se očekávat, že i její historie bude velmi dlouhá a spletitá. Přenesme se tedy v úvodu až do roku 1897, konkrétně 25. června. Právě v tento den poprvé vyjela nová tramvajová linky (ještě bez číselného označení, rozpoznatelná pouze nasazovanými zelenými vozy) v trase: NĚMECKÉ DIVADLO (dnes Státní opera Praha – Museum (dnes Muzeum) – Palackého ulice (dnes Anglická ulice) – Purkyňovo náměstí (dnes Náměstí Míru) – JUNGMANNOVA TŘÍDA (dnes Vinohradská ulice).

1b

1897 – Slavnostní zahájení provozu první tramvajové linky – Archiv DPP

Ještě 18. září téhož roku byla prodloužena do polookružní podoby. Po dnešní Vinohradské ulice jela k Olšanským hřbitovům (v oblasti dnešní Flory), dále na Sladkovského náměstí, na nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží) zpět k tehdejšímu Německému divadlu. Došlo tím k napojení na již dříve existující soukromou trať Městské elektrické dráhy Královských Vinohrad.

1c1

Tramvajový provoz u tehdejšího Německého divadla – Archiv DPP

K 7. dubna 1901 došlo k další změně trasy. Zrušena byla jízda po Vinohradské ulice, naopak zřízen nový úsek do Vršovic. Trasa tehdy byla: OLŠANSKÉ HŘBITOVY – Sladkovského náměstí – Nádraží Františka Josefa I. – Německé divadlo – Purkyňovo náměstí – NA KOVÁRNĚ (dnes Vršovické náměstí).

1d

7. dubna 1901 – Schéma trasy předchůdkyně linky číslo 1 – Pavel Hypš, poklad web mapy.cz

Výrazné zkrácení trasy nastalo od k 26. srpnu 1901, kdy se výchozí zastávkou stala „U Bulhara“, poblíž dnešního Hlavního nádraží. O dva měsíce později, 28. října 1901, došlo ke zkrácení ještě o pár metrů, do Bolzanovy ulice.

1e

26. srpna 1901 – Schéma trasy předchůdkyně linky číslo 1 – Pavel Hypš, poklad web mapy.cz

K 19. listopadu 1903 je v centrální části města námi popisovaná linka opět prodloužena, z Bolzanovy ulice k Prašné bráně. Právě v této trase se, od 28. března 1908, setkáváme poprvé s číselným označením 1.

1f1

28. března 1908 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 31. října 1910 došlo k výraznému prodloužení linky číslo 1 do podoby: NA KOVÁRNĚ – Purkyňovo náměstí – Německé divadlo – Nádraží Františka Josefa I. – Bolzanova ulice – Prašná brána – Na Můstku – Národní divadlo – Výtoň - PODOLÍ, DVORCE

1g

31. října 1910 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 26. června 1913 došlo k prodloužení trasy linky číslo 1 ze zastávky Na Kovárně na třídu Krále Jiřího (dnes Vršovická ulice). Mnohem výraznější prodloužení však nastalo 15. července 1914 na straně opačné – od Prašné brány je odkloněna přes Staroměstské náměstí, Čechův most a Klárov na Pohořelec. Tramvaje tehdy jezdily i velmi úzkou ulicí U Kasáren, kde i přes jednokolejný provoz nemohli procházet pěší kolem jedoucí tramvaje. Úsek do Podolí byl nahrazen odkloněnou linkou číslo 7, v centru nahradila linka číslo 1 linku číslo 2.

1h

15. července 1914 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 15. listopadu 1917 došlo k opětovnému zrušení provozu v úseku Na Kovárně – Třída Krále Jiřího. Od 27. dubna 1921 došlo k odklonu mezi Muzeem a Náměstím Míru přes Sokolskou (dnes I.P.Pavlova)*. Od 2. června 1921 se sem tramvaje linky číslo 1 částečně vrátily do Vršovic, do zastávky Čechovo náměstí**.

1i1

Provoz před Hlavním nádražím, nesoucím tehdy název Wilsonovo nádraží – Archiv ČTK

Počínaje 16. srpnem 1923 dochází k prodloužení trasy z Pohořelce do zastávky U Markéty (dnes Břevnovský klášter)*. Zpočátku jezdily novým úsekem pouze vybrané spoje, od 14. září 1924 sem byly prodlouženy spoje všechny.

1j

16. srpna 1923 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 1. srpna 1928 dochází k dalšímu prodloužení trasy, od Markéty na Vypich. Roku 1933 byla zbourána řada domů na Pohořelci a trať převedena do podoby jak ji známe dnes, v Jelení ulici, a odstranil se tím jeden z nešťastně úzkých úseků na trase. Kvůli dlouhodobé výluce se sem však ještě od 6. prosince 1933 do 29. května 1938 vrátila.

1k1

Zastávka linky číslo 1 na náměstí Míru – Archiv DPP

K 1. lednu 1938 byly vybrané spoje linky číslo 1 prodlouženy z Vypichu na Bílou Horu, od 9. února 1942 byly všechny zkráceny opět na Vypich. K 17. prosinci 1945 je na lince číslo 1 zaveden noční provoz, kdy však jezdila v lehce odlišné trase: BÍLÁ HORA – Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice - Špejchar (dnes Hradčanská) – Klárov – Újezd – Prašná brána – Museum – Náměstí Míru – Čechovo náměstí – ZAHRADNÍ MĚSTO.

1l

17. prosince 1945 – Schéma trasy noční varianty linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 12. března 1951 jsou opět vybrané spoje linky číslo 1 i přes den prodlouženy na Bílou Horu. Od 22. ledna 1956 je trase ve Vršovicích prodloužena na Východní náměstí (dnes Kubánské náměstí). Mnohem výraznější změny v trase linky číslo 1 však přijdou až roku 1960, kdy je kvůli narušení statiky historických budov zrušen provoz tramvají v ulicích Celetná, Pařížská a na Staroměstském náměstí. Trasa linky číslo 1 je upravena do podoby: VYPICH – Malovanka – Vozovna Střešovice – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá třída – Prašná brána – Museum – Náměstí Míru – Čechovo náměstí – Kubánské náměstí. Za zmínku stojí, že v pravidelné denní trase se „jednička“ poprvé objevuje v úseku mezi Vozovnou Střešovice a Strossmayerovým náměstí, kde jezdí dodnes.

1m

1. ledna 1960 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 8. ledna 1961 do 12. března 1961 je linka pouze v ranní špičce vedena ze Špejcharu (Hradčanské) přes Chotkovy sady, Klárov, Mánesův most, Národní divadlo a Můstek k Prašné bráně a dále po své trase. V ostatních obdobích dne byla vedena ve výše uvedené trase přes Strossmayerovo náměstí.

1n

8. ledna 1961 – Schéma trasy linky číslo 1 v ranní špičce – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Při příležitosti celoplošných změn se od 13. března 1961 dostává trasa linky číslo 1 do nové podoby: PETŘINY – Vozovna Střešovice – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Nádraží Střed (dnes Masarykovo nádraží) – Hlavní nádraží – Muzeum – Muzeum – Mezibranská – Náměstí Míru – Ruská – Koh-i-noor – Vršovice, náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí). Noční varianta linky číslo 1 jela z Petřin na Špejchar, dále po trase přes Klárov, Újezd a Národní divadlo (jako dříve v ranní špičce) na Náměstí Republiky, dále po denní trase na náměstí Kubánské revoluce a dále do zastávky Nádraží Strašnice. Úsekem na Petřiny se linka číslo 1 ještě více přiblížila dnešní podobě.

1o

1966 - Souprava motorového a vlečného vozu vypravená na linku 1 míjí stadion Sparty na Letné – web prazsketramvaje.cz

Počínaje 4. zářím 1967 je mezi Muzeem a I.P.Pavlova vedena Škrétovou ulicí, obdobně jako dnes linka číslo 11. Výraznější změna přichází 7. listopadu 1967, kdy je ze Strossmayerova náměstí vedena kratší cestou přes Hlávkův most a Nádraží Těšnov do Bolzanovy ulice.

1p

7. listopadu 1967 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Od 9. prosince 1968 již není noční varianta vedena přes Újezd, ale z Klárova jede po Mánesově mostě a Smetanově nábřeží. Kromě rozsáhlých výluk způsobených výstavbou metra a pražské magistrály potkává linku číslo 1 roku 1972 také zkrácení ve Vršovicích do zastávky Minská (Čechovo náměstí).

1r

1977 - Souprava vozů T3 projíždí na lince číslo 1 před Hlavním nádražím – web prazsketramvaje.cz

Po celoplošných změnách v pražské dopravě, souvisejících se zprovozněním prvního úseku pražského metra, je zrušen na lince číslo 1 noční provoz, který byl nahrazen nočním provozem linek číslo 20 a 22. V souvislosti se zrušením tramvajové dopravy mezi Muzeem a Hlavním nádraží je trasa linky číslo 1 od 26. března 1978 upravena do podoby: PETŘINY – Vozovna Střešovice – Strossmayerovo náměstí – Nádraží Těšnov – Na Florenci - Nádraží Střed – Jindřišská – Vodičkova – Karlovo náměstí – I.P.Pavlova – Náměstí Míru – MINSKÁ.

1s

26. března 1978 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

V souvislosti s otevřením prvního úseku metra A, 13. srpna 1978, bylo opět kompletně změněno vedení většiny tramvajových linek. Původní trasu linky číslo 1 z většiny nahradila linka číslo 22 a linka číslo 1 nově vyjela v podobě: PARK KULTURY (dnes Výstaviště Holešovice) – Dělnická – Dopravní podniky (dnes Vltavská) – Čechův most – MALOSTRANSKÁ, odkud jela přes Staroměstskou zpět na Čechův most a dále k Parku kultury. Pro nezájem cestujících však byla po 16 (!) dnech zrušena a číslo 1 ze seznamu pražských linek na krátkou dobu mizí.

1t

13 srpna 1978 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Další obsazení čísla 1 nemělo tak extrémně krátké, vysokého věku se však také „nedožila“. Mezi 19. únorem 1979 a 1. zářím 1980 posilovala linku číslo 19 a byla vedena v trase: MINSKÁ – Otakarova – Náměstí Bratří Synků – SPOŘILOV.

1u

1979 – Vůz T1 ev. č. 5054 přijíždí k zastávce Otakarova – web prazsketramvaje.cz

Konečně se dostáváme k datu 3. listopadu 1985, od kterého můžeme linku číslo 1 v ulicích Prahy potkávat dodnes. Právě tehdy nahradila stávající linku číslo 31 a vyjela v trase: PETŘINY – Vozovna Střešovice – Hradčanská - Sparta – Strossmayerovo náměstí – Vltavská - Dělnická – Libeňský most - Palmovka – Harfa (dnes Nádraží Libeň) – ČERNÝ MOST (dnes Lehovec). Částečně se tak vrátila do původní trasy a úseku z Petřin na Palmovku již neopustí do současnosti.

1v

3. listopadu 1985 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Počínaje 21. dubnem 1986 je, v souvislosti s výstavbou metra B, zkrácena linka číslo 1 z Petřin na Palmovku (zastávka Pod Palmovkou). Původně mělo jít o změnu pouze dočasnou, na Lehovec už se ale nikdy nevrátila. Obrat probíhal nejprve couváním v křižovatce s ulicí Zenklova, od 1. září 1986 zde byla vytvořen dnes již neexistující smyčka.

1w

21. dubna 1986 – Schéma trasy linky číslo 1 – Pavel Hypš, podklad web mapy.cz

Do dnešní trasy se linka číslo 1 dostala 23. listopadu 1990, kdy byla uvedena do provozu tramvajová estakáda přes Krejcárek. Od tohoto data je linka číslo 1 vedena v trase: PETŘINY (od roku 2015 Sídliště Petřiny) – Vozovna Střešovice – Hradčanská – Sparta – Strossmayerovo náměstí – Dělnická – Maniny - Libeňský most – Palmovka – Ohrada – SPOJOVACÍ.

1x

14. července 2008 – Souprava vozů T6A5 přijíždí na lince číslo 1 k obratišti Spojovací – Pavel Hypš

*Některé prameny uvádějí provoz v tomto úseku až od roku 1924.

**Některé prameny uvádějí provoz v tomto úseku již od roku 1918.

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: publikace Linky MHD v Praze 1829-1990, web prazsketramvaje.cz (Linka 1), web mapy.cz, web towns.hiu.cas.cz (Názvy ulice staré Prahy), naučná vycházka projektu Praha Neznámá (Nový Svět)
Text zveřejněn: 12. března 2018