ČESKÝ TĚŠÍN

Český Těšín se nachází ve Slezsku, na hranici s Polskem. Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celé České republiky. Leží na levém, západním břehu řeky Olše. Na druhé straně řeky se nachází polské město Těšín (Cieszyn). V Českém Těšíně se 16,1 % obyvatel města hlásí k polské národnosti a 4,4 % ke slovenské národnosti.

tesin01a

1. května 2018 - Náměstí ČSA v Českém Těšína - Pavel Hypš

Historie Těšína se píše již od 5. století před naším letopočtem, kdy jsou doloženy informace o hradišti v místě dnešní Chotěbuzi. Městská práva získal roku 1220, a roku 1339 byl, spolu s celým Těšínskem, odtržen od polského státu a připojen k Zemím Koruny české.

tesin02a

28. ledna 2015 - Panorama města z vyhlídky na Zámeckém vrchu - Pavel Hypš

Z rozhodnutí dne 28. července 1920 došlo k rozdělení města mezi Polsko a Československo, kde hraniční čárou se stala řeka Olše. Po rozdělení zůstal na české straně menší díl, bez přirozeného centra a většiny úřadů. Přesto, že se jednalo o okresní město, dočkalo se největšího rozvoje až v 50. letech, především díky výstavbě průmyslových továren. Významným rozšířením bylo roku 1947 připojení obce Svibice. Dalšími připojenými obcemi se staly 1. července 1960 Dolní Žukov a 1. ledna 1975 Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty a Stanislavice. K tomuto datu byla k Těšínu rovněž připojena i obec Chotěbuz, která je od 1. ledna 1998 opět samostatná.

tesin03a

28. ledna 2015 - Českotěšínská hlavní třída - Pavel Hypš

Muzeum Těšínska bylo založeno po II. světové válce v roce 1948 v Českém Těšíně, avšak jeho činnost navazuje na mnohem starší muzejní tradice. Ty sahají až do roku 1802, kdy bylo v někdejším Těšíně otevřeno nejstarší muzeum na Moravě a ve Slezsku. Muzeum Těšínska dnes s Muzeem Těšínského Slezska v Těšíně (Muzeum Śląska Cieszyńskiego, Cieszyn) čile spolupracuje na mezinárodních vědeckých projektech a publikacích.

tesin04a

28. ledna 2015 - Budova Muzea Těšínska v Českém Těšíně - Pavel Hypš

Jedinou významnou výhodou české strany po rozdělení měst bylo železniční nádraží. Již 1. února 1869 odtud začali jezdit první vlaky po dnešní trati číslo 320 Český Těšín – Louky nad Olší – Karviná – Bohumín. Zanedlouho, 18. ledna 1871, byla trať prodloužena z Českého Těšína až do Mostů u Jablunkova. Lokální trať do Frýdku – Místku, dnes označená číslem 322, pak začala fungovat od 1. června 1888. Roku 1907 byla trať z ČeskéhoTěšína do Jablukova zdvoukolejněna, roku 1915 i na opačnou stranu a to do Bohumína.

tesin05a

28. ledna 2015 - Nádraží Český Těšín - Pavel Hypš

Až roku 1961 byla do města prodloužena i dnešní trať číslo 321 (Opava – Ostrava – Český Těšín) a město proto získal spojení s Havířovem a Ostravou. O tři roky později se trať do Bohumína dočkala elektrifikace. Polská ekonomická situace současné doby zapříčinila, v prosinci 2009, ukončení provozu na trati z Českého Těšína přes Těšín do Bílska-Bělé. Spojení Českého Těšína a Těšína je opět obnoveno od roku 2016.

tesin06a

18. října 2013 – Jednotka CityElephant na lince S2 mířící do Mostů u Jablunkova – Pavel Hypš

Propojení obou měst ale bylo v minulosti dokonce tou největší dopravní potřebou, jelikož na české straně bylo železniční nádraží a na polské straně občanská vybavenost (úřady, školy apod.). Z tohoto důvodu byl 12. února 1911 zahájen provoz na lokální tramvajové trati v trase ŽELEZNIČNÍ STANICE – Nádražní ulice – Hoheneggerova (dnes Pražská) ulice – Most na Olze (výhybna) – Zámková ulice – Mincovní ulice – Hotel Austria – Starý trh – Demlovo náměstí (výhybna) – Horní rynek – BĚLSKÁ ULICE. V tehdejší době se používaly pro označení německé názvy. České ekvivalenty uvádím pro představu, kterými místy tramvajová trať vedla. Její délka činila přibližně 1,8 km a dalších 630 metrů měřila manipulační trať do vozovny.

tesin07a

 Českotěšínské nádraží s projíždějící tramvají - sbírka Muzeum Těšínska

Jak jsem výše zmínil, roku 1920 bylo město rozděleno a v tramvajích začaly probíhat rozsáhlé celní kontroly. Provoz ztratil jakoukoliv efektivitu, 2. dubna 1921 byl „přerušen“ a k jeho obnovení již nikdy nedošlo. V Českém Těšíně dodnes najdeme růžici na budově železničního nádraží. Dalších pět růžic a zachovalý objekt vozovny existují na polské straně. V místech původní konečné Bělská ulice by měly ležet pod asfaltem tramvajové koleje, ale jejich existenci se mi nepodařilo doložit.

tesin08a

28. ledna 2015 – I dnes, více než 90 let po ukončení provozu, najdeme pozůstatky po tramvajovém provozu – Pavel Hypš

Rozvoj autobusové dopravy na těšínsku nastal pravděpodobně roku 1919. Právě v tomto roce byl zahájen provoz linky spojující Český Těšín a Horní Těrlicko. Ještě v průběhu 20. let přibyly linky do Chotěbuzi, Stonavi a Ropic. Své místo tu měly od 30. let i dálkové linky. Protože zde chybělo železniční spojení s krajským městem Ostravou, směřovaly právě tam.

tesin09a

Pohled na autobusové stanoviště v Českém Těšíně – sbírka SOkA Karviná

Na rozdíl od polského Těšína byl rozvoj místní autobusové dopravy skromný a vlastně i nepotřebný, jelikož město nebylo příliš velké. Až od 50. let začali místní využívat regionální linky pro přepravu do průmyslových oblastí na jihu a západě města. Prokazatelně v roce 1960 byla ve městě provozovaná místní linková doprava. Nesla číslo 70218 a vedla v trase Potravinový závod – Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Ulice Kapitána Jaroše – Opravárenský závod – Most, Osada Antoníček – Mosty, Strojní a traktorová stanice.

tesin10a

1983 – Jízdní řád místní autobusové linky 70218 – sbírka Martina Jandy

Oficiální městská doprava v Českém Těšíně zahájila svůj provoz teprve během roku 1985. ČSAD Ostrava, závod 702 Český Těšín po městě začal provozovat 5 linek v následujících trasách:

1

Okresní stavební podnik – Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Nemocnice I – Mosty, Antoníček

2

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Městský hřbitov

 

3

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Svibice, Čáslavská

 

4

Železniční stanice -> Svibice, Čáslavská -> Nemocnice I -> Restaurace Beseda -> Autobusové stanoviště -> Železniční stanice

 

5

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Dolní Žukov, Restaurace U zvonku

 

tesin11a

18. října 2013 – Autobusy městské dopravy u železniční stanice – Pavel Hypš

Městská doprava v této podobě setrvala velmi dlouho, postupně se měnili pouze dopravci a jejich názvy. Po privatizaci dostal původní závod název „ČSAD Český Těšín“a od 1. ledna 1998 byl spojen s třineckým závodem. Tím vznikla firma „ČSAD Třinec“. K 1. únoru 2002 byla autobusová doprava oddělena od kamionové a tak získala nový název „Bus Slezsko“. Ještě v listopadu téhož roku se vlastníkem většiny akcií stává společnost Connex AB, která od 1. října 2008 převzala plnohodnotně celý provoz, ovšem již pod názvem „Veolia Transport Morava“. Od září 2013 se stala společnost součástí korporace Arriva.

tesin12a

18. října 2013 – Autobus SOR se sklápěcími schody pro invalidy přijíždí do točny Nová Tovární – Pavel Hypš

Reorganizace městské dopravy proběhla 1. září 2007, kdy bylo vytvořeno 6 linek v následujících trasách:

1

Železniční stanice -> Hrabinská Delong -> Na Mojském -> Mosty, Osada Antoníček -> Svibice, Čáslavská -> Autobusové stanoviště -> Železniční stanice

 

2

Železniční stanice -> Autobusové stanoviště -> Svibice, Čáslavská -> Mosty, Osada Antoníček -> Na Mojském -> Hrabinská Delong -> Železniční stanice

 

3

Železniční stanice – Autobusové stanoviště – Dolní Žukov, Restaurace u Zvonku

 

4

Železniční stanice – Hrabinská Delong – Na Mojském – Centrální hřbitov

 

5

Železniční stanice – Nová tovární točna

 

6

Autobusové stanoviště – Lípová průmyslová zóna

 

tesin16

28. ledna 2015 - Karosa C934E na městské lince u železniční stanice - Pavel Hypš

Páteřní linky 1 a 2 jezdily celodenně a celotýdenně, protože slouží pro obsluhu větší části města. Linka číslo 3 doplňovala spojení Svibic, ale její význam byl především dopravní obsluha pro odtrženou místní část Dolní Žukov. Linka 4 spojujovala centrum se hřbitovem, linka 5 sloužila pro návoz a odvoz pracujících bývalých potravinových závodů, dnes Wallmark. Linka 6 jezdila rychlíkově mezi centrem a průmyslovou zónu Lipová.

tesin13a

18. října 2013 – Vybrané spoje MHD jsou zajištěny přejezdy z regionálních linek – Pavel Hypš

Od 9. prosince 2007 začalo být těšínsko integrováno do systému ODIS. Zpočátku šlo o železnici, a během dubna 2011 došlo k plné integraci většiny autobusových linek, včetně městské dopravy. Vlakové linky jsou v systému označeny písmenem „S“, autobusy na těšínsku pak v číselné řadě 721 - 726 (městská doprava) a 730 - 788 (regionální doprava Český Těšín a Třinec).

tesin14

30. dubna 2018 - Českotěšínské městské autobusy na linkách 721 a 723 v zastávce Svibiice, Mládežnická - Pavel Hypš

Na základě výběrového řízení došlo od prosince 2016 ke změně dopravce všech regionálních autobusových linek v Českém Těšíně, z původní Arrivy na ČSAD Havířov. Při příležitosti těchto změn došlo ke sjednocení některých tras a počet linek byl snížen o šest, na celkový počet 13. Městskou dopravu v Českém Těšíně i nadále provozuje dopravce Arriva Morava, pouze byla zrušena rychlíková linka číslo 726 a její spoje převedeny na zastávkové spoje linek číslo 721 a 722.

tesin15

1. května 2018 - Havířovský autobus na lince číslo 735 v zastávce Dolní Žukov, Pod Zelenou - Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Poděkování patří Martinu Jandovi za poskytnutí dobových jízdních řádů a Zdeňku Liškovi za editaci textu
Zdroje: web wikipedia.cz (Český Těšín, Horní Žukov, Chotěbuz, Stanislavice), web turisticke-znamky.cz, dobové jízdní řády z vybraných let, web idos.cz, web zelpage.cz, záznamy Státního okresního archivu Karviná
Text zveřejněn: 22. listopadu 2013
Poslední aktualizace: 4. května 2018